Vážení a milí,

pokračují uvolňování veřejného a společenského života. Stále však jsou spojena s určitými omezeními. Dovolené počty shromážděných osob jsou malé: 15, 30 a konečně 50. Rozvrh je nastíněn do 8. června. Pak by mělo být otevřeno. Vše je v pohybu, mnohé se překotně mění. Nikdo neví, co bude zítra...

Zůstaňme v klidu. Zachovejme si naši zaběhnutou a osvědčenou praxi otevřeného kostela s nabídkou krátké modlitby a s možností individuálního přijetí svátosti eucharistie, případně smíření. Tak jsme stále v chodu. A to je důležité. Rozběhnutí, a to brzy uvidíme v naši společnosti, je náročné a stojí mnoho úsilí. Jsme pohodlní. Snadno si odvykneme, těžko přivykáme. Neopouštějme tedy naše náboženské návyky, včetně chození do kostela, a budeme to mít snažší.

Nakonec zdravím věrné a statečné, které pravidelně v kostele vidím. Ostatním připomínám a zvu:

V pondělí, středu a pátek je otevřený kostel od 17.30-18.15 hodin, v neděli od 8-10 hodin. V Heršpicích je otevřeno ve středu od 16.30-17 hodin, v sobotu od 17.30-18 hodin. Obnovení bohoslužeb včas napíši na naše stránky a na nástěnku. Pokud se nic nezmění, vidím to na Letnice. Pokoj a požehnání o. Stanislav.

Milí bratři a sestry, milí přátelé,

včera byla Bílá neděle, 2. neděle velikonoční. Skončil velikonoční oktáv. Vzpomněl jsem si na významnou událost, spojenou s tímto svátkem, a sice na 2. neděli velikonoční v roce 1990. Tehdy byl u nás na první návštěvě Svatý otec Jan Pavel II. Z kázání inspirovaného situací učedníků z této neděle mi utkvěla následující slova:

Učedníci ze strachu měli zavřené dveře. I u vás byly dlouho zavřené dveře. Byla totalita. Dnes už jsou otevřeny...

Ano, to bylo pro nás živé slovo útěchy a radosti! Žili jsme dlouho v totalitě, vše bylo zavřeno. Otevřeno jen pro vyvolené. Dnes je konečně svoboda, můžeme cestovat, mluvit, normálně žít. A nejkrásnějším dokladem je Svatý otec sám. Dnes je tady s námi. Koho by to ještě nedávno vůbec napadlo? Inu, na takové zázraky, jak to tehdy vyjádřil náš pan prezident Václav Havel, se nezapomíná...

A co dnes? Není to živé slovo i pro dnešek? Opět jsme zavřeni. Řádí korona. Stále ji máme na očích. Media nás dnem i nocí bombardují novými informacemi o stavu nákazy a straší. Zároveň nám přichází i na pomoc a radí, jak se máme chránit a žít. Do tohoto toku přichází i různé návrhy a opatření, pro brzkou i vzdálenou budoucnost, vše pochopitelně s odvoláním na koronu.To jedno prý bude platit měsíc, to druhé dva, to třetí snad, jak by si přál pan prezident Zeman, dokonce celý rok. Myslel tím na cestování.

Co k tomu dodat? Ano, nákaza je zde, je celosvětová, má svě oběti. Je to reálná hrozba. Musíme se mobilizovat a chránit. K tomu patří i nutná omezení, nejrůznějšího druhu. Zároveň však buďme opatrní. Nenechme se vystrašit, zmanipulovat a zase zavřít. Pro někoho může být korona i velmi vítanou příležitostí, aby si nás opět podmanil. Zůstaňme tedy bdělí a střízliví. Zachovejme si zdravý rozum a chraňme se. Před koronou plic a hlavně před koronou ducha. Nejsme stvořeni pro žalář, ale ke svobodě Božích dětí. Rozumné opatření je vždy na pozadí života, který znamená svobodu, zodpovědnost a rozvoj. Ostatní jsou kruté restrikce, které dusí a ubíjejí. Tak to znal Jan Pavel II. ze své vlasti a tak jsme to znali i my před lety letoucími u nás. Korona ducha stále existuje, je tím nejrezistentnějśím bacilem, který existuje. Vakcínu známe. Je to zdravá víra. Víra v Boha, který v Kristu přemohl smrt a je Pánem našeho života. Tutu víru přeji sobě i vám. O. Stanislav

Vážení a milí,

mimořádná situace pokračuje i v době velikonoční. Je náročná v různých oblastech, nevyjímaje ekonomickou. Mnozí nemohou do práce, a tak chybí peníze i v rodinných rozpočtech. Podobně je tomu i ve farnosti. I když se nekonají bohoslužby a s nimi spojené farní sbírky, většina plateb zůstává. Tak vás prosím, abyste dle svých možností pamatovali i na naši farnost. Zasílám číslo našeho farního účtu, kam je možné přispět.

ČSOB - PS: 163 088 182/0300

S díky a požehnáním o. Stanislav.

Milí bratři a sestry, milí přátelé,

blíží se velikonoce - Pascha. Pascha znamená přechod. Kolik je různých přechodů, obrazů velikonoc. Je přechod starých nomádů pastevců na nové pastviny, spojený s příslibem nové úrody a tak nutného živobytí. Tento přechod v pravidelném přírodním cyklu připomíná i přechod v ročních obdobích, z doby zimního spánku do jarního probuzení nového života. Tento přechod blahodárně působí i na nás. Jako tvorové jsme součástí přírody a tak potřebujeme taky povstat ze zimního spánku do jara života.

Existuje však i jiný přechod. Není cyklický a stále se opakující, ale jedinečný a z lásky. Z lásky Boží, která je přítomná v dějinách Izraele a vyvádí praotce do zaslíbené země Kanán. Tento přechod z otroctví do svobody se uskutečňuje skrze dlouhé a náročné putování, s mnoha nástrahami i pokušeními návratu. Nový život ve svobodě není zadarmo. Vyžaduje stále nové vycházení, nejistotu i oběti. Myslím, že si to bolestně uvědomujeme i dnes, když žijeme ve svobodném a blahobytném světě Evropy, a čelíme mnoha ohrožením, nejenom koroně...

Do těchto židovských velikonoc vstoupil Ježíš Kristus a dal jim nový smysl. U něj už nejde o pouhou dějinnou událost, která proměňuje pozemský život v jednom židovském národě, ale o univerzální průlom do nového Božího života. Zde končí pravé otroctví, které nás všechny zužuje, totiž otroctví smrti a dosahujeme pravou svobodu, svobodu věčného života. Právě to jsou křesťanské velikonoce. Přesahují přírodní cyklus i židovský rámec, neboť jsou univerzální Boží nabídkou pro absolutní budoucnost celého lidstva.

Ježíš už přešel do nového života. Tím ale prostě neodešel, ale naopak, je stále s námi. Kdo se u Otce, je zcela zde, jako Bůh je zcela zde. Nesmíme tedy vycouvat ze světa a stáhnout se do ochranné ulity, a to ani dnes, při tom nešťastném zákazu liturgie. Jsme svědci. Tady a teď. Biskupové nám nabízí malé znamení na svědectví: hořící svíci v příbytku, nebo obrázek našeho Pána. Kdo uvidí, prostě vidí a může se i zamyslet. Zamyslet nad tím, co to právě dnes znamená.

Požehnané velikonoce o. Stanislav