Lazare, pojď ven! (Jn 11, 43)

A Lazar vyšel, ovázaný na rukou a na nohou ven. To bylo další znamení, které Pán vykonal, a mnozí v něho uvěřili. Ano, Kristovy podivuhodné skutky jsou dle evangelia sv. Jana znameními (srv. Jn 2, 11). Co tedy znamenají? Znamenají, že Kristus je Pán, který nemluví do větru. On je skutečně vzkříšení a život (srv. Jn 11, 25). Život nový, život v plnosti, který je Božím královstvím a přesahuje tento čas. Tento život nám Pán zjevuje o velikonocích, na které se připravujeme, a je životem definitívního Božího vítězství nad smrtí a zlem. Vše, co Kristus řekl a vykonal, bylo vlastně znamením. Znamením Boha, který v Kristu vstupuje do našeho světa a čeká na naši odpověď. A doba postní je jednou velkou výzvou k naší odpovědi. Jaká je? Dnes, když celé lidstvo sténá a bojí se nákazy. A Pán se nás ptá: Věříš mi? Věŕíš, že jsem vzkříšení a život? Věříš, že jsem Pán světa, protože jsem jeho Stvořitelem a Cílem, a tak mám v rukou vše, i ten nešťastný koronavirus?

Milí přátelé, bratři a sestry. Křesťanská víra není zbožnou teorií, nějakou formulkou, kterou se naučíme, a tak jsme se stali věřícími. Je to víra živá a celobytostná, neboť prostupuje celého člověka a je zakotvena zcela v Bohu. V Bohu, který je skutečným Pánem, protože se bez něj nic neděje. Jiný Bůh není přece Bohem, ale jakousi malou lidskou smyšlenkou, která je nakonec k ničemu. Ta nás nezachrání. Tedy nakonec: Nebojme se, i když jsme slabí a smrtelní jako Lazar. Jsme v dobrých Božích rukou. A Bůh čeká na jediné: že mu skutečně uvěříme a tak něco změníme ve svém životě. Požehnané dny o. Stanislav.

OSense O-Sense